Anglická modální slovesa pomáhají určit způsob významového slovesa, které po nich ve větě následuje.
Používají se jako pomůcka k tvoření otázek, záporů, různých časů a pravděpodobnosti.
| Mod. sloveso | Překlad | Zápor | Překlad | Mod. sloveso | Překlad | Zápor | Překlad | Opis | Překlad | Zápor | Překlad |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Can | umět/moci | can’t, cannot | určitě ne! | Could | mohl jsem, měl jsem | couldn´t | nemohu, nejde mi to | Be able to | jsem schopen to udělat | not be able to | nebýt schopen |
| May | smět/ možná | musn´t, must not | nesmět | Might | mohl by, snad | musntn´t | nesmět | Be allowed to | nejsem povolen to udělat | not be allowed to | nebýt povolen to udělat |
| Must | muset, určitě ano! | needn´t, need not | nemuset | Ought to | měl bych | oughtn’t to | neměl bych | Have to | muset | do not have to | nemuset |
| Shall | mít (ne vlastnit) – měl bych | shouldn´t, should not | neměl bych | Should | měl bych | should´t | neměl bych | ||||
| Will | budoucí čas | won´t, will not | budoucí čas | Would | bych | wouldn´t | bych v záporu | ||||
| Need to | muset | not need to | nemuset | ||||||||
| Used to | být zvyklý | not used to | nebýt zvyklý |
Základní pravidla
Na rozdíl od klasických anglických sloves, ta modální mají jiná a specifická pravidla:
Nikdy k nim nepřidáváme koncovku -s (ve třetí osobě jednotného čísla, v přítomném čase)
He goes to school. x He can go to school.
Při tvoření otázek k nich nepřidáváme pomocná slovesa
Does she have an idea? x Can she swim?
Následují po nich vždy slovesa v infinitivu bez částice „to“
You should go there. x NE You should to go there.
Zápor se u nich tvoří jednoduše – pouze přidáním „not“
He may speak English. x He may not speak English.
Nemění svůj tvar při použití minulého nebo budoucího času (jako např. sloveso jít = go, went, gone) – jejich tvar je stále stejný. Pokud chceme utvořit jejich minulý nebo budoucí čas, použijeme tzv. opis
I can swim. I was not able to swim. x I will be able to swim.
Otázky se tvoří pomocí inverze – nepřidává se pomocné do/does nebo jiné tvary dle času, ve kterém se ptáme. Otázka se tvoří tak, že otočíme slovosled – ‘she can go’ se stává ‘can she go?’
I may go to have lunch with my colleagues. x May I go to have lunch with my colleagues?
Jak tyto modální slovesa rozlišit?
Existuje spousta různých rozčlenění. Asi nejsrozumitelnější z nich je podle významu situace, pro jakou chceme sloveso použít:
1. Ability = schopnost
V tomto případě popisujeme něčí schopnosti nebo myšlenky.
Can (přítomnost) … Can you speak Spanish? Umíš mluvit španělsky?
Could (minulost) … I could have done it. Mohl jsem to udělat. (Ale neudělal, protože jsem se ještě necítil dost připravený.)
opis Be able to (moci = být schopen něco udělat)
- Was able to (minulost) … I was not able to play tenis. Nemohl jsem hrát tenis. (Bolela mě noha.)
- Will be able to (budoucnost) … I will be able to play tomorrow. Budu moci hrát zítra. (Už mě noha nebolí.)
2. Permission = povolení
Zde se modální slovesa pojí na situace, ve kterých vyjadřujeme povolení/ zákaz něco konat.
ANO
- May (mohu) … I may participate. Možná se zúčastním. (Protože mi to rodiče dovolili.)
- Can (mohu) … We can swim there. Můžeme tam plavat. (Není tam žádný zákaz.)
NE
- Mustn’t (nesmím) … You mustn’t go there. Nesmíš tam chodit.
- Can’t (nemohu) … We can’t do that. Nemůžeme to udělat.
- opis Be allowed to (nesmí se) … We are not allowed to smoke here. Nesmíme tady kouřit.
3. Obligation = povinnost
Použijí se, když se mluví o povinnosti. Něco je nutné vykonat či dodržet.
ANO
- Must (muset – příkaz, povinnost v přítomnosti) … You must be quiet. Musíte být tiše.
- Have to (muset – příkaz, povinnost) … You have to be quiet. Musíte být tiše.
- Had to (povinnost – v minulosti) … I had to brush my teeth. Musel jsem si vyčistit zuby.
- Would have to (kondicionál – musel bych) … I would have to tell her. Musel bych ji to říct.
- Will have to (příkaz, povinnost do budoucnosti) … I will have to try it next year. Budu to muset zkusit příští rok.
NE
- Don’t have to (nemuset – přítomnost) … We don’t have to go there. Nemusíme tam jít.
- Needn’t (nemuset – přítomnost) … I needn´t study tonight because it’s Friday. Nemusím se dnes učit, protože je pátek.
4. Advice = rada (udávání rady)
Chceme-li někomu poradit, ať už v kladném či záporném slova smyslu, použijeme následující modální slovesa.
ANO
- Should (měl by) … You should go there. Měl bys tam jít.
- Ought to (měl by) … She ought to apologize. Měla by se omluvit.
NE
- Shouldn’t (neměl by) … You shouldn’t smoke. Neměl bys kouřit.
- Oughtn’t to (neměl by) … You oughtn’t to go there. Neměl bys tam chodit.
5. Conditional = podmiňovací způsob
Podmiňovací způsob vyjadřuje, že uskutečnění nějakého děje je podmíněno dalšími skutečnostmi.
Would – nejčastější užití je ‘I would like to’ … We would like to go to the cinema. Rádi bychom šli do kina.
Will
- Shall … místo will se dá použít shall … I will write it tomorrow. = I shall write it tomorrow. Napíši to zítra.
- Shall v otázce (mít – ne ve smyslu vlastnit) … Where shall we go? Kam máme jít?
6. Certainty = jistota
Víme s jistotou, že se něco stane/ právě to probíhá/ stalo (by) se to.
Must (muset)
- 100% jistota … He must study very hard. Určitě se hodně učí.
- Must have + past participle … He must have written it. Určitě už to napsal.
Should (měl bych – ale zároveň musím – vychází z kontextu)
- Skoro jistota … I should study. Mám se učit. (Sám mám o to zájem a sám vím, že bych měl.)
- Should have + past participle … You should have been here to see it. Měl jsi tu být, abys to viděl.
7. Possibility = možnost
V těchto situacích máme pouze odhad, jak by to mohlo být, ale nevíme nic jistě.
- May (možná ano) … He may write it. Možná/asi to napíše.
- Might (možná ano) … He might write it. Možná/asi to napíše.
- Could (možná ano) …. He could write it. Možná/asi to napíše.
- May not (možná ne) … He may not come. Možná nepřijde.
- Might not (možná ne) … He might not come. Možná nepřijde.
–
