Zájmena v angličtině

Bez zájmen se v angličtině neobejdete.

Ale angličtina není záludná. O zájmenech v angličtině musíte vědět dvě věci.

Zaprvé, zájmena se v anglickém jazyce používají častěji než v češtině. Zadruhé, anglická zájmena vám nadělají mnohem méně starostí než ta česká.

Jak se používají zájmena v angličtině

V češtině můžeme říct větu a vynechat její podmět.

• Píše dopisy každé úterý.

Pisatel dopisu je tzv. nevyjádřený. To angličtina nedokáže. Stejnou větu tedy musíme říct se zájmenem.

• He writes letters every Tuesday.

Anglická zájmena tak plní stejnou funkci jako naše koncovky sloves. Proto se v angličtině zájmena vyskytují hojněji než v češtině.

Osobní zájmena v angličtině mají jen dva tvary

Když používáme osobní zájmena v angličtině nemusíme příliš přemýšlet. V češtinářských diktátech na téma mě/mně najdou žáčci často víc červené než modré.

Angličtina naproti tomu rozlišuje jen dvě formy osobních zájmen.

Jsou-li v pozici podmětu používáme jeden tvar, v pozici předmětu druhý.

Podmětné tvary zájmen v angličtině

Dejte si pozor, že I (tedy já), se vždy píše s velkým písmenem.

Angličtina nerozlišuje množné a jednotné číslo druhé osoby. Stejně jako neodlišuje vykání a tykání. Proto si v případě druhé osoby vystačíte s jedním tvarem you.

Předmětné tvary zájmen v angličtině

Osobní zájmena mají dva tvary podle toho, jakou funkci ve větě plní.

Přivlastňovací zájmena v angličtině mají také jen dva tvary

Anglická přivlastňovací zájmena se užívají pouze ve dvou podobách. Když stojí ve větě před podstatným jménem jsou v základním tvaru. Druhou formu používáme, pokud stojí zájmeno ve větě samostatně.

Přivlastňovací zájmena přináší do učení jeden bonus. Když užijete přivlastňovací zájmeno, nemusíte dumat nad použitím členu. Ten už se potom nepoužívá.

Přivlastňovací zájmena před podstatnými jménem

Přivlastňovací zájmena stojící samostatně

Přivlastňovací zájmena mají dva tvary podle toho, kde ve větě stojí.

Na co si dát pozor při užívání zájmen v angličtině

Prší – i v této větě musí být zájmeno

Už jsme výše uvedli, že osobní zájmena plní funkci české koncovky.

• Peče brambory v troubě = She is baking potatoes in the oven.

Většinou víme, kdo vložil brambory do trouby. Ale co když neznáme původce děje?

• Prší. Sněží. Je teplo.

Tyto věty jsou v češtině tzv. jednočlenné. Podmět není nevyjádřený, podmět prostě neexistuje. V angličtině podmět ale být musí. Do hry vstupuje zájmeno. V tomto případě zájmeno it.

•  It´s raining./It´s snowing./ It´s hot.

Chceme-li v angličtině vyjádřit jednočlennou větu, použijeme osobní zájmeno it.

Také živé může být neživotné

Milovníci zvířat odpustí, ale anglický jazyk považuje zvířata za neživotná. A všem neživotným podstatným jménům přisoudil zájmeno it.

• It is beautiful. = Je krásný/krásná.

Můžeme zde mluvit o koni, křečku, skříni nebo vidličce. V angličtině rozdíl nepoznáme.

Osobní zájmeno it se používá pro neživotná podstatná jména a zvířata.

Přivlastňovací zájmena u částí těla a oblečení

Přivlastňovací zájmena se v angličtině používají častěji také proto, že plní ještě další funkce. V češtině můžeme říct bolí mě ruka. Angličtina v této chvíli použije přivlastňovací zájmeno.

• My hand hurts.

Nikoliv tedy bolí mě ruka, ale moje ruka bolí.

Stejně tak můžeme v češtině říci: Sundej si kabát. Angličtina částici si nezná. V tomto případě použije k vyjádření stejného významu přivlastňovací zájmeno.

• Také off your coat.

Pokud navíc mluvíme o částech těla, místo členu vždy používáme přivlastňovací zájmeno.

• Give me your hand = Podej mi ruku.

U částí těla používáme přivlastňovací zájmena místo členu.

Další zájmena v angličtině

Osobními a přivlastňovacími zájmeny v angličtině výuka začíná. Bez nich nepromluvíte. Rozlišujeme navíc ještě jiné druhy zájmen.

Ukazovací zájmena v angličtině

Angličtina rozlišuje čtyři ukazovací zájmena. Určující je, zda ukazujeme na jednu věc nebo víc věcí. Dále rozlišujeme tvary jednotného nebo množného čísla.

• This/these, that/those.
• This/these se používá u předmětů a osob bližších.
• That/those u předmětů a věcí vzdálenějších.
• This book is good. That book is bad. = Tato kniha je dobrá. Tamta je špatná.
• These books are good. Those are bad = Tyto knihy jsou dobré. Tamty jsou špatné.

Ukazovací zájmena mají dva tvary pro bližší a dva pro vzdálenější předměty a osoby. Rozlišují množné a jednotné číslo.

Tázací zájmena v angličtině

Tázací zájmena v angličtině stojí většinou na začátku věty a poznáte je podle typického „wh.“ Přičemž „h“ se nikdy nečte.

Výrazy when (kde) a where (kdy) se řadí k tázacím příslovcím.

Možná jste už narazili na tvar tázacího zájmena s koncovkou -ever.

• Whatever did you to that dog? = Co jste, pro pána krále, udělali tomu psovi?

Tvary tázacích zájmen v této podobě se velmi těžko překládají. Většinou musíme použít nějaký opis.

Tázací zájmena rozlišujeme tři. Většinou uvozují větu tázací a stojí na jejím začátku.

Vztažná zájmena v angličtině

Vztažná zájmena v angličtině stejně jako v češtině uvozují vedlejší větu.

Chceme-li začít vedlejší větu vztažnou, that můžeme použít vždy bez přemýšlení.

V případě which a who rozlišujeme, o kom mluvíme. Who se vztahuje pouze k osobám. Ve všech ostatních případech používáme which.

Také u vztažných zájmen se můžeme setkat s připojenou koncovkou -ever. Významově odpovídá rozdíl mezi who a whoever českému rozdílu mezi kdo a kdokoliv. Přeložit je ale většinou nelze tak snadno.

• Who comes first will eat the dinner. = Kdo přijde první, sní večeři.
• Whoever comes first will eat the dinner = Kdokoliv přijde první, sní večeři.

Často tímto způsobem vyjadřujeme svůj nezájem či rozhořčení. Pokud na jakoukoliv otázku odpovíme whatever, dáváme najevo, že nám na odpovědi nebo dokonce následku našich slov nezáleží. Posluchač se může urazit.

• I am cooking pasta tonight. = Dnes večer vařím těstoviny.
• Whatever = No a co. Co je mi potom.

Vztažná zájmena uvozují vedlejší věty vztažné. Ve spojení s koncovkou -ever plní ještě další, povětšinou řečnické funkce.

Neurčitá zájmena v angličtině

Neurčitá zájmena v angličtině vyjadřují přibližný počet, takže mají velmi blízko z k číslovkám. Neurčitá zájmena patří k těm záludnějším gramatickým jevům a často se v nich chybuje.

Neurčitá zájmena na stupnici

Nejjasněji se význam jednotlivých anglických neurčitých zájmen projeví, když je seřadíme na stupnici od největšího po nejmenší. All/every vyjadřují největší množství. Na druhé straně no/none množství nejmenší, protože nulové.

All/every – many/much –  several – some/any – a few/a little – few/little – no/none

Počitatelná a nepočitatelná

Many, a few, several, few lze použít pouze s počitatelnými slovy. Tedy s těmi, která můžeme rozdělit na jednotlivé objekty.

Much, a little, little se pojí pouze s nepočitatelnými slovy. Ty nejčastěji označují látky nebo abstraktní pojmy.

Ne vždy se ale angličtina s češtinou shodují v tom, co je počitatelné a co nikoliv. Zde je nejlepší pamatovat si celé fráze.

• I dont have much money. = Nemám moc peněz.

Nepřemýšlejte o tom zda jsou nebo nejsou peníze počitatelné. Natlučte si celou frázi do hlavy.

Je jich několik nebo alespoň několik?

Rozdíl mezi a few/a little a few/little je velmi jemný. Výše uvedená stupnice vyjadřuje, že a few znamená trochu více.

• There are few buscuits left.
• There are a few biscuits left.

Když použijete a few vyjadřujete svůj dojem, že alespoň několik těch sušenek na talíři zůstalo. A máte z toho vlastně radost. Když použijete pouhé few bez členu, říkáte, že někdo snědl skoro celý talíř a nechal vám keksů jenom několik. Ale nebojte, zásadní nedorozumění v tomto případě nezpůsobíte. Pokud ovšem sušenky nesnědla vaše vztahovačná tchýně. V takovém případě bude ale lepší mlčet, bez ohledu na to, zda umíte nebo neumíte používat neurčitá zájmena.

Další anglické gramatické perličky 🇬🇧

10 tipů, jak se naučit anglicky
Modální slovesa v angličtině
Trpný rod v angličtině přehledně a jednoduše
Přídavná jména a jejich stupňování
Anglická frázová slovesa: Jak na ně?

Složené tvary neurčitých zájmen v angličtině

Některá neurčitá zájmena se pojí s -thing při popisu neživotných předmětů nebo -body či -one při popisu osob. Vznikají pak tyto tvary, které opět můžeme seřadit na výše uvedené škále podle množství, které vyjadřují.

Žádný dvojitý zápor

V češtině používáme tzv. dvojitý zápor. Tedy záporný je tvar slovesa i zájmena, které použijeme.

Nic jsem neviděl.

V angličtině uděláte při použití dvojitého záporu dojem vidláka z Horní dolní. Budou vám rozumět, ale neříká se to.

Správná anglická věta bude znít: I saw nothing.

Nebo I didn´t see anything.

Je jen na vás, kterou variantu zvolíte. Významový rozdíl zde nehledejte.

Some nebo any? Učí se to i děti, ale učí se to správně?

Ve třetí třídě základní školy se děti naučí poučku, že some (a jeho složeniny: something, somebody, someone) používáme v kladné větě a any (anything, anybody, anyone) v otázce a záporu.

Na této zásadě neshledávám nic špatného. Nepropadněme ale klamu, který často zamotá hlavy žákům, že any samo o sobě vyjadřuje zápor. Rozdíl mezi some a any je tak jemný, že sami rodilí mluvčí musí dlouze přemýšlet, aby vám na něj daly odpověď.

Ale je tam:

• Somebody – někdo
• Anybody – kdokoliv.
• I will marry somebody. = Vezmu si někoho za muže.
• I will marry anybody = Vezmu si za muže někoho… vlastně kohokoliv.
• Say something = Řekni něco.
• Say anything = Tak řekni něco, cokoliv.

Významový rozdíl krásně vystihuje tato srdceryvná pohádková scéna z filmu Lví král (kdo jako dítě neplakal, když ji prvně viděl, tak lže a pláče u ní do dnes). Malý lvíček volá o pomoc. Help! Somebody! Anybody. Prvním výkřikem volá někoho. Druhé zvolání je o poznání zoufalejší, ať hlavně někdo přijde, je jedno kdo.

Neurčitá zájmena vyjadřují nějaké množství. Tvoří složené tvary, které ve větě často plní roli podstatného jména. Pro začátečníky je v případě neurčitých zájmen lepší učit se celé fráze než jednotlivá pravidla.

Zvratná zájmena v angličtině

V češtině máme zvratnou částici se. Angličtina ji nezná, proto zde použije zvratné zájmeno.

• Show yourself. = Ukaž se.

Chceme-li vytvořit zvratné zájmeno, připojíme příslušnému osobnímu zájmenu koncovku –self. Dejte si pozor na to, že zde rozlišujeme u druhé osoby jednotné a množné číslo.

• Show yourself. = Ukaž se.
• Show yourselves. = Ukažte se.

Zdůrazňovací zájmena v angličtině

Chceme-li zdůraznit, kdo danou věc udělá nebo že ji udělá skutečně sám, použijeme zájmena zdůrazňovací. Ta mají stejný tvar jako zájmena zvratná.

• Udělám to já. = I will do it myself.
• Sám vyvenčil psa. = He walked the dog himself

Zvratná a zdůrazňovací zájmena plní buď roli českého zvratného „se“ nebo zdůrazňují osobu, která danou činnost vykonala.

Nebojte se zájmen v angličtině

Poskytli jsme vám vyčerpávající výklad. Z něj jednoznačně vyplývá, že zájmena jsou v angličtině všudypřítomná. Použití některých komplikují složitá pravidla, ale jiná jsou jednoduchá.

Nebojte se zájmen. Přejdou vám do krve velmi snadno. V jejich případě platí víc než u jiných gramatických jevů – poslouchejte a naposlouchané používejte.